-
Nejnovější
-
Národy a menšiny
-
Období
O’Brian je na výletě na Sinaji. Trochu se opozdí za výpravou a za chvíli neví kudy kam. Je ztracen. A najednou, v dálce - oáza! A v ní obchod!
Přišourá se tam, celý zchvácen, a hned k obchodníkovi. Ten sedí před kvelbem a čte si Jerusalem Post. O’Brian ho žádá o vodu! Obchodník jen mlčky ukáže rukou nad sebe. Nad obchodem visí cedule „Moishe Teitelbaum - kravaty”. Vysvětluje trpělivě: „Bohužel, nemám pro vás žádnou vodu na prodej. Kravaty - prosím. Výběr zdaleka v okolí největší. Značkové a konfekce. Množstevní slevy. Vodu však - bohužel.”
O’Brien zuří: „Cožpak nevidíte, že jsem se ztratil? Že jediné, co potřebuji, je voda? Víte, kam si všechny ty kravaty můžete napchat?”
Mojše se nevzruší: „Není od vás pěkné být na mě hrubý. Myslím, že jsem vám udělal velmi kvalitní nabídku. Chcete kravatu? Lepší obchod široko daleko nenajdete! Nechcete? I tak jste byl u nás vítaným zákazníkem. Skutečností však nicméně zůstává, že vodou neobchodujeme.”
Na O’Briena jdou mdloby.
„Co se vody týče,” pokračuje Mojše, „mohu vám dát radu. Zhruba třicet minut cesty tímto směrem naleznete Restaurant u Maxe - rozumějte, Maxe Teitelbauma, mého bratra. Vody, kolik hrdlo ráčí.”
O’Brien zmobilizuje všechny síly a odchází naznačeným směrem. Mojše opět usedá před obchod a pokračuje ve čtení Jerusalem Post. Po dvou hodinách, když už má přečtené všechno, i finanční trhy, vrací se z naznačeného směru O’Brien. Sotva se doplouží. Mojše se zajímá: „Vzácný příteli! Snad jste ten vyhlášený restaurant neminul?!”
O’Brien klesne na kolena: „Samozřejmě, že jsem ho našel. Minout jsem ho nemohl. Ale Max mě tam odmítl vpustit bez kravaty!”
Další vtipy z kategorie
Uvažoval pekař Jenkins ze skotského Perthu, že by mohl vydělávat, kdyby dělal v koblihách větší díry. Ale když to pořádně rozvážil, že by musel větší díru obalit větším množstvím těsta, tak zůstal raději při starém...
-
+


25. 12. 2011
Jaký je rozdíl mezi indiánským táborem v létě a zimě?
V létě tam štěkají psi.
-
+


25. 12. 2011
„Abraháme, už před dvěma hodinami jsi odešel odnést smetí, jak to, že se vracíš až teď?”
„Promiň, Sáro, za zpoždění, ale usmlouval jsem za to docela dobrou cenu.”
-
+


25. 12. 2011
Skot Charlie Madson z malé vesničky u Aberdeenu navštívil Londýn. Když vystupoval na nádraží, ptal se ho šofér: „Taxi, pane?”
Byl rezolutně odmítnut.
Když si Charlie prohlédl pamětihodnosti Londýna, pokračoval v cestě do Doveru. Jakmile vystoupil z vlaku a vyšel před nádraží, slyšel známý hlas: „Taxi, pane?”
„Ne, nechci,” zlobil se Charlie. „Řekl jsem jasně ne již v Londýně, a to jsem myslel doopravdy. A nesledujte mě!”
-
+


25. 12. 2011
Taxikáři ve skotském Aberdeenu se stala vážná dopravní nehoda. Druhý den o tom přinesl místní tisk zprávu. Z cestujících byly dvě ženy a tři muži ponecháni v nemocničním ošetřování, ostatních devět bylo po ošetření propuštěno do domácího léčení...
-
+


25. 12. 2011
Khon na smrtelné posteli nařídil, aby mu poslali pro kněze. Ten se samozřejmě divil a myslel si, že se Khon na poslední chvíli rozhodl dát se na víru pravou. A tak rychle pospíchal k umírajícímu. Ten mu dlouze diktoval testament, ale o nějakém přestupování na víru nepadlo ani slovo.
Kněz začal být hodně netrpělivý a nakonec mu to nedalo a zeptal se: „Ale pročpak jste si, pane Khon, nezavolal vašeho rabína?”
Khon slabým hlasem odpověděl: „Oni se snad zbláznili, ne? Při mé nakažlivé chorobě?!”
-
+


25. 12. 2011
Skot MacDonald vstoupil do tramvaje s velkým balíkem.
„Co budu platit?” zeptal se udýchaně.
„Za sebe penny, za balík dva penny,” řekne průvodčí.
MacDonald rozbaluje balík a povídá: „Můžeš vylézt, Hary! Ono to vyjde lacinějc, když si sedneš na lavici...”
-
+


25. 12. 2011
Skotští manželé se zachránili na pustém ostrově z lodi, která se potopila. Po půl roce byly z šatů hadry a jídlo snědeno. Oběma se zdála budoucnost velmi temná.
„Doufám, že už to nemůže být horší,” pravila žena.
„Ale ano, mohlo by to být horší,” poznamenal manžel, „kdybych nebyl prozíravý a koupil zpáteční jízdenky...”
-
+


25. 12. 2011
Jak vznikl Mariánský příkop?
Skotskému admirálovi spadla pence do vody.
-
+


25. 12. 2011
Stěžuje si v milionářském klubu zámožný Skot: „Chtěl jsem ušetřit za pozemek, tak jsem si postavil dům přímo pod mostem. Ale že se mi to pěkně vymstilo, všichni si teď o mně myslí, že jsem bezdomovec!”
-
+


25. 12. 2011